Jak se měnila česká obchodní bilance
Pět let trendů v exportu a importu. Které sektory rostly a kde vidíme pokles v poslední dekádě.
Čtěte víceProč je inženýrství nejdůležitější součástí našeho vývozního portfolia a kam míří
Česká republika není jenom součástí Evropské unie — je to průmyslová velmoc. Naši inženýři a výrobci tvoří páteř našeho exportu. Nemluvíme tu o nějakých okrajových číslech. Strojírenství tvoří přibližně 30 % celkového českého exportu, což je absolutně obrovské číslo.
Není to náhoda. Máme tradici, máme lidi, máme know-how. Když se podíváte na naši historii, vidíte pořádný průmyslový základ — od vzniku republiky jsme stavěli stroje, turbíny, automobilové součástky. Teď, v roce 2026, jsme na tom lépe než kdy dřív.
Jak dominuje strojírenství v našem vývozním portfoliu
Největší sektor českého vývozního portfolia, který vede hospodářství
Od malých rodinných podniků po mezinárodní korporace
Německo, Polsko, Francie a další strategické trhy
Kvalifikovaných pracovníků a inženýrů po celé zemi
Není to jen nějaká generická „technika”. Mluvíme o velmi specifických věcech. Automobilové součástky — to je zásadní. Dodáváme transmise, motor komponenty a návrh. Jsou to přesné díly, které potřebují německé a francouzské automobilky. Bez nich by jejich výroba stála.
Pak máme elektrotechniku a elektroniku. Čeští výrobci dělají relé, transformátory, průmyslové řídící systémy. To nejsou levné věci — to jsou sofistikované produkty, které stojí tisíce eur za kus. Společnosti jako Siemens nebo Bosch si stojí na těchto dodávkách.
Nejsou to jenom velké firmy. Řemeslníci a středně velké podniky dělají speciální výrobky na míru. Jeden malý podnik v Jihlavě dělá hydraulické komponenty pro stavební stroje. Druhý v Brně vyrábí součástky do zdravotnických zařízení. To všechno se počítá do těch 30 procent.
Německo je číslo jedna. To není překvapení. Jsou našimi sousedy a mají nejsilnější ekonomiku v Evropě. Asi 35 % našeho strojírenského exportu jde právě tam. Máme tam vykořeněné obchodní vztahy, které fungují desítky let.
Ale to není všechno. Polsko kupuje naše výrobky na montážní linky. Francie a Itálie potřebují elektrotechniku. A pak máme „netradiční” partnery — Švýcarsko, Rakousko, Nizozemí. Ty kouší naše vysoce technologické produkty. To jsou trhy, kde se nehraje na cenu, ale na kvalitu.
Za posledních pět let jsme viděli růst do Asie. Vietnamské a thajské továrny si objednávají naše komponenty. To znamená, že naše strojírenství má globální dosah. Nejsme jenom střadoevropským dodavatelem — jsme celosvětoví hráči.
Všechno vypadá růžově, ale není to tak jednoduché. Máme problémy které se musíme naučit řešit.
Všichni si stěžují na to. Mladí lidi nechtějí do továren. Učňovství není sexy. Přitom průmysl potřebuje zkušené operátory, svářeče, konstruktéry. To jsou dobře placené práce, ale nikdo o nich nezná. Školství zaostává za tím co průmysl potřebuje.
Po krizi s energií v 2022-2023 se situace zlepšila, ale nejsme z toho venku. Ocelárnám a průmyslovým houtím stojí energetika pořádně peníze. Ceny ocelí oscilují. To dělá plánování obtížné a marže se zmenšují.
Polsko, Maďarsko, Rumunsko — všichni se nás snaží předjet. Jejich mzdy jsou nižší, pronájmy továren levnější. Takže se musíme soustředit na to co umíme nejlépe — přesnost, kvalitu, inovace. Nesmíme hrát na jejich hřišti.
Budoucnost není determinovaná. Musíme se o ni porvat. Ale máme na to. Zelená transformace — to je největší příležitost. Elektromobily budou potřebovat našich součástky. Baterie, elektromotory, řídicí systémy. Firmy jako Skoda se transformují a budou potřebovat nové dodavatele. To jsou práce které se rodí teď.
Digitalizace je druhá věc. Průmysl 4.0 není jen marketing. Je to realita. Firmy které se digitalizují — mají lepší kvalitu, nižší odpady, vyšší produktivitu. To vede k lepším maržím a konkurenceschopnosti. A koho budou prosit aby je digitalizoval? Nás — české IT firmy a inženýry.
Třetí věc — specialization. Nebudeme konkurovat Číně na mase. Budeme dělat věci které jsou těžké, přesné a hodnotné. Speciální slitiny, komponenty na míru, sofistikované montáže. To je naše budoucnost.
Česká republika staví svoje bohatství na základu inženýrství. Nejde o nostalgii nebo romantiku průmyslu. Jde o to že máme lidi, tradici a know-how které fungují. Když vidíte českou součástku v německém autě, nebo české relé v průmyslovém systému — to je naše stopa v globální ekonomice.
Není to snadné. Musíme se neustále zlepšovat, školit lidi, investovat do technologií. Ale tohle je naše hra. Tohle je prostor kde se nám daří. A pokud budeme pokračovat v tomto směru — zelenou transformací, digitalizací a specializací — není důvod aby se to změnilo.
Strojírenství není motor exportu — je to srdce našeho hospodářství. A srdce ještě pořádně bije.
“Česká inženýrská tradice je naše konkurenční výhoda. Nemůžeme ji ztrácet, musíme ji rozvíjet.”
— Průmyslový odborník, 2026
Tento článek je informativního charakteru a slouží k vzdělávacím účelům. Statistiky a údaje o exportu vycházejí z veřejně dostupných zdrojů a údajů z roku 2026. Specifické čísla o jednotlivých firmách nebo regionech se mohou lišit v závislosti na metodologii sběru dat. Pro nejnovější a nejpřesnější informace o české obchodní bilanci doporučujeme konzultovat oficiální data Českého statistického úřadu nebo ministerstva průmyslu a obchodu.